Co je třeba pro rychlejší transfer technologií? Konference na VŠB-TUO nabídla odpovědi
Transfer technologií jako součást inovačního ekosystému bylo hlavním tématem 12. Národní konference transferu, kterou 19. a 20. března hostila VŠB-Technická univerzita Ostrava. Sešlo se na ní zhruba sto klíčových hráčů transferu technologií v ČR z řad akademiků, firem, veřejné správy či inovačních a transferových center. Prestižní akci zaštítila Transfera.cz a partnery byly Svaz průmyslu a dopravy ČR, Moravskoslezské inovační centrum (MSIC) a projekt REFRESH pro transformaci Moravskoslezského kraje. „Stojíme před velkou výzvou, jak to udělat, aby i v Evropě ve větší míře přecházely výsledky vědy a výzkumu do praxe a byly základem naší prosperity. Mimo jiné je k tomu potřeba přenastavit i náš způsob myšlení, a to je jeden z cílů i naší univerzity. Potřebujeme motivovat studenty, aby se pouštěli do podnikání,“ řekl v úvodu konference rektor VŠB-TUO Václav Snášel. Transfer technologií je jedním z významných pilířů strategického projektu REFRESH, který se podílel i na přípravě konference. „Projekt, který je největší historii univerzity, se už významně propsal nejen do vědy a výzkumu, ale začíná hýbat i transferem na obou univerzitách. Důkazem jsou nejen podané patenty, ale i dvě prodané licence průmyslovým partnerům,“ zdůraznil prorektor VŠB-TUO a ředitel REFRESH Igor Ivan, který se zúčastnil i panelové diskuze s názvem Průmysl a transfer technologií: Od inovace k ekonomickému růstu. Podle předsedkyně Transfera.cz Růženy Štemberkové je konference vždy „národním svátkem transferu technologií“. Každoročně se na ní potkávají „transferáři“ z univerzit, různých agentur, zástupci aplikační sféry či ministerstev, aby diskutovali o tom, kde jsou slabá a silná místa a kam se má transfer ubírat. „Transfer technologií už dávno nestojí pouze na vyhledávání vhodných inovací v laboratořích, ale je potřeba vytvářet synergie a celý inovační systém. V regionech máme různé podmínky a je skvělé, že můžeme sdílet a navzájem využívat své zkušenosti. Stále přicházejí nové podněty, vlivy a témata, která zohledňujeme v programech každého ročníku Národní konference transferu. Proto je každé setkání trochu jiné a velmi důležité,“ objasnila Štemberková. Jako střet dvou světů prezentoval oblast transferu technologií a znalostí ředitel Kanceláře Technologické agentury ČR Martin Bunček. Podle něj stojí vždy na začátku celého procesu zástupci dvou stran, tedy vědců a firem, kteří mají dospět k dohodě. Aby se však domluvili, musí si rozumět a vzájemně pochopit svoje motivace, což podle něj není vždy samozřejmost. „Když jsem byl požádán o příspěvek a účast v panelu, jel jsem sem s tím, že je potřeba otevřít některá neotevřená témata. Tedy bavit se o základních věcech a principech a neřešit věci z prostředka. Bylo vidět i z následných debat, že téma, které jsem nastolil, mezi účastníky rezonovalo. Podle mě je toto jedna z příčin případného neúspěchu, tedy že obě strany si neporozumějí. Ostatní podmínky už máme, ať už jsou to centra transferu, technologičtí skauti nebo například podpora ochrany know-how. Ty sice můžeme zlepšovat, ale nejdůležitější je vždy ten začátek jednání, aby na něj byli partneři připraveni,“ uvedl Bunček. Diskuzní panel Jak vytvořit udržitelný ekosystém spolupráce mezi vědou, průmyslem a komunitou zaštítilo MSIC. „Těší mě, že se konečně začalo mluvit o věcech, které se v transferu povedly a o kterých se tolik neví. Významné je pro mě i to, že všechny tři panely se shodly na tom, že je důležité komunikovat, mít prostředníka mezi akademiky a firmami a propojovat lidi. Úspěch je vždy závislý na přístupu jednotlivých účastníků konkrétního technologického transferu. Za pozitivní věc považuji i to, že padly konkrétní příklady toho, že transfer funguje a existuje dlouhodobá spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslovým sektorem,“ řekla CEO Moravskoslezského inovačního centra Adéla Hradilová. Spokojený odcházel i Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Potěšil mě velký zájem a naplněný sál až do konce konference. Jsem rád, že obě strany, tedy zástupci firem i vědců, potvrdily, že v posledních letech se situace proměňuje a zájem o spolupráci je stále větší. Přenos výsledků do praxe se dostává do popředí. To, že mluvíme o pozitivních příkladech i problémech tuto spolupráci jen prohlubuje,“ uvedl. „Konference určitě splnila naše očekávání, sešli se zde významní zástupci univerzit, firem či inovačních center. Probírala se aktuální témata i příklady dobré praxe a diskuze pokračovaly i v neformální části programu. Jsem také velmi ráda, že jsme mohli přispět Mobilnímu hospici Ondrášek. Protože se domníváme, že transfer technologií, a tedy i konference, by měly mít pozitivní společenské dopady, věnovali jsme hospici z konferenčních poplatků 50.000 korun. Moc si jejich práce vážíme,“ doplnila vedoucí pořádajícího Centra transferu technologií VŠB-TUO Michaela Manová. V příštím roce se Národní konference transferu uskuteční v Českých Budějovicích. zdroj: https://www.vsb.cz/magazin/cs/detail-novinky/?reportId=49016&linkBack=%2Fmagazin%2Fcs%2Fveda-a-vyzkum%2Findex.html
Detail článku